V posledních měsících se v české společnosti znovu rozhořela debata o regulaci cen benzinu. Vláda zvažuje, že by dočasně omezila maximální cenu pohonných hmot, aby ochránila domácnosti a firmy před prudkým zdražováním. Podle některých ekonomů však tento krok mine svůj cíl. Dokonce varují, že část řidičů si nakonec připlatí více než dnes. Jaké jsou skutečné dopady cenové regulace? Kdo na ní vydělá a kdo naopak prodělá? A proč je situace složitější, než se může na první pohled zdát?
Jaké jsou důvody pro úvahy o regulaci cen benzinu?
Ceny pohonných hmot v Česku v posledních dvou letech výrazně kolísaly. Podle dat Českého statistického úřadu dosáhla průměrná cena naturalu 95 v březnu 2022 až 47,12 Kč za litr, což bylo nejvíce od roku 2012. Důvody? Válka na Ukrajině, sankce proti Rusku a s tím spojené turbulence na světových trzích s ropou. Ještě v květnu 2024 se cena benzínu pohybovala okolo 39 Kč za litr, což je stále o téměř 20 % více než před pandemií.
Pro vládu to znamená citelný tlak. Dražší benzin prodražuje dopravu zboží i služeb, tlačí na inflaci a snižuje kupní sílu obyvatel. Proto se objevuje myšlenka dočasně zastropovat ceny benzinu podobně, jako to udělalo například Maďarsko v roce 2022.
Kdo na regulaci doopravdy vydělá – a kdo na ni doplatí?
Na první pohled může regulace vypadat jako rychlé a účinné řešení. Pokud stát nařídí maximální cenu například 35 Kč za litr, benzin prostě nebude dražší. Jenže ve skutečnosti je efekt mnohem složitější. Ekonomové upozorňují, že při umělém snížení ceny vzniká řada vedlejších efektů.
Hlavní problém spočívá v tom, že stát stanoví jednotnou maximální cenu pro všechny. To zvýhodňuje obyvatele velkých měst a hlavních dopravních tahů, kde je konkurence pump vyšší. Naopak na venkově nebo v horských oblastech, kde je provoz menší a náklady na dopravu paliva vyšší, se čerpací stanice často dostávají do ztráty. Výsledkem pak bývá uzavírání menších pump, což se reálně stalo například v Maďarsku během jejich regulace v roce 2022.
Podle analýzy Maďarské ropné a plynárenské asociace v době regulace zavřelo až 500 z celkových 2000 čerpacích stanic, většinou na venkově. Řidiči z těchto oblastí museli za palivem dojíždět až desítky kilometrů, čímž se jim celková cena ještě zvýšila.
Regulace v praxi: zkušenosti ze světa
Regulace cen pohonných hmot není v Evropě nijak výjimečná. Nejznámější příklady přineslo v posledních letech Maďarsko a Slovinsko. V Maďarsku byla cena benzinu zastropována od listopadu 2021 do prosince 2022 na úrovni 480 forintů (cca 31 Kč) za litr. Krátkodobě to přineslo úlevu řidičům, ale zároveň způsobilo nedostatek paliva a fronty na čerpacích stanicích.
Slovinsko obdobnou regulaci zavedlo v dubnu 2022, ale už během léta ji muselo upravit, protože distributoři hrozili omezením zásobování. V obou zemích došlo k výraznému nárůstu tankování zahraničních řidičů, což vedlo k dalšímu tlaku na zásoby a státní rozpočty.
Srovnávací tabulka: Vývoj cen a dopad regulace v Maďarsku a Česku (2021–2023)
| Rok | Maďarsko (prům. cena benzinu, Kč/litr) | Česko (prům. cena benzinu, Kč/litr) | Počet uzavřených pump (Maďarsko) |
|---|---|---|---|
| 2021 | 32,0 | 33,3 | 0 |
| 2022 (regulace) | 31,0 | 44,5 | 500 |
| 2023 | 42,0 | 39,8 | 100 (trvale) |
Data ukazují, že regulace krátkodobě srazila cenu, ale následně vedla k výpadkům dodávek a útlumu sítě čerpacích stanic.
Kdo si připlatí? Skryté náklady, které nejsou na první pohled vidět
Ekonomové upozorňují, že regulace nezabrání růstu nákladů, pouze je jinak rozloží. Pokud čerpací stanice prodávají benzin pod výrobními nebo dovozními náklady, někdo musí tento rozdíl zaplatit – buď stát formou dotací, nebo samotné pumpy, které pak omezují služby nebo zavírají.
Dalším problémem je, že omezená nabídka vede k nižší kvalitě služeb. Menší pumpy často omezují provozní dobu, ruší doplňkové služby nebo zvyšují ceny jiného zboží, aby ztrátu nahradily. Řidiči pak musejí počítat s tím, že za stejné peníze dostanou méně komfortu.
Zvláštní skupinou jsou autodopravci a firmy, pro které je pohonné hmoty významnou položkou nákladů. Pokud stát zastropuje cenu pouze pro domácnosti, firmy si často musí připlatit ještě více, což se následně promítne do cen zboží i služeb.
Podle odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu by plošná regulace v Česku znamenala uzavření 10–15 % všech čerpacích stanic, zejména v menších regionech. To by mohlo ovlivnit až 800 tisíc obyvatel žijících v těchto oblastech.
Alternativy k plošné regulaci: Co doporučují experti?
Odborníci se shodují, že místo plošné regulace by stát měl hledat cílenější a tržně přátelštější řešení. Mezi nejčastěji zmiňované patří:
1. Dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot – V roce 2022 Česká republika snížila spotřební daň z benzinu o 1,50 Kč na litr na několik měsíců. I když se úleva částečně promítla do cen, podle dat ministerstva financí došlo ke snížení ceny pro spotřebitele v průměru o 68 %. Zbytek si ponechali distributoři k pokrytí vyšších nákladů. 2. Cílené kompenzace pro nejzranitelnější – Místo toho, aby stát reguloval ceny pro všechny, může vyplácet příspěvky domácnostem s nízkými příjmy nebo firmám v dopravě. Tento model úspěšně využívají například ve Francii. 3. Podpora rozvoje alternativních pohonů – Investice do elektromobility nebo CNG mohou dlouhodobě snížit závislost na benzinu. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu se počet elektromobilů v Česku meziročně zvýšil v roce 2023 o 45 %, i když jejich podíl na celkovém vozovém parku zůstává pod 2 %. 4. Zvýšení transparentnosti trhu – Povinnost zveřejňovat marže a nákupní ceny může omezit spekulace a zajistit férovější prostředí.Ekonomové také upozorňují, že stát může využít strategické rezervy ropy a pohonných hmot k omezení cenových šoků, ale pouze krátkodobě a v mimořádných situacích.
Sociální důsledky: Nerovnoměrné dopady na různé skupiny řidičů
Regulace cen benzinu má i výrazný sociální rozměr. Nejvíce ohrožení jsou lidé žijící v malých obcích a řidiči, kteří nemají přístup k veřejné dopravě. Uzavření i jediné pumpy může v některých regionech znamenat nutnost cestovat desítky kilometrů do nejbližšího města.
Paradoxně, regulace může prospět hlavně těm, kdo by to nejméně potřebovali – například řidičům ve velkých městech, kteří mají na výběr z více levných pump a často vyšší příjmy. Naopak venkovští obyvatelé, senioři nebo rodiny s dětmi mohou na regulaci doplatit horší dostupností a vyššími náklady na dopravu.
Podle průzkumu agentury STEM z května 2024 se 59 % obyvatel Česka obává, že případná regulace povede ke zhoršení služeb na čerpacích stanicích a 42 % lidí se domnívá, že se zvýší riziko nedostatku pohonných hmot.
Shrnutí: Co čekat od regulace cen benzinu v Česku?
Zkušenosti ze zahraničí i názory ekonomů ukazují, že plošná regulace cen benzinu sice může krátkodobě pomoci části řidičů, ale dlouhodobě přináší řadu negativních důsledků. Riziko uzavírání čerpacích stanic, omezení dostupnosti pohonných hmot a zvýšení nákladů pro některé skupiny obyvatel jsou hlavními argumenty proti tomuto kroku.
Alternativou může být cílená pomoc nejzranitelnějším, podpora konkurence a větší transparentnost trhu. Regulace tak zůstává nástrojem, který by měl být využíván jen ve výjimečných situacích a s jasně stanoveným časovým omezením.
Budoucnost cen benzinu v Česku bude záviset nejen na rozhodnutí vlády, ale také na vývoji světových trhů, kurzu koruny a ochotě investovat do alternativní dopravy. Pro řidiče to znamená jediné: připravit se na další období nejistoty a pečlivě sledovat, jaká opatření stát nakonec zvolí.
