Americká centrální banka (Fed) je v centru pozornosti světových finančních trhů vždy, když rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. V posledních měsících se však zájem upírá nejen na ekonomická data, ale i na budoucnost šéfa Fedu Jeroma Powella. Ten po šesti letech ve funkci signalizuje, že se blíží jeho odchod. Jaké jsou důvody pro ponechání sazeb beze změny? Jaký odkaz po sobě Powell zanechává a kdo může převzít kormidlo americké měnové politiky? Tento článek nabízí detailní pohled na aktuální dění, souvislosti a budoucí scénáře v čele světové ekonomiky.
Fed drží sazby: Proč se úrokové nože nezatínají?
Fed na svém posledním červnovém zasedání potvrdil, že základní úroková sazba zůstává beze změny v rozmezí 5,25–5,50 %. Tato úroveň je nejvyšší od roku 2001 a představuje dramatický obrat oproti období ultranízkých sazeb v letech pandemie. Hlavním důvodem k opatrnosti je přetrvávající inflace, která se v květnu 2024 pohybovala okolo 3,3 % meziročně, což je stále nad cílem 2 %.
Ekonomové i finanční trhy dlouho spekulovali, zda Fed už letos začne sazby snižovat. Podle posledního výhledu (tzv. dot plot) členové Výboru pro otevřený trh (FOMC) předpokládají pouze jedno až dvě snížení sazeb do konce roku 2024. Důvodem je obava ze zrychlení inflace, pokud by byla měnová politika uvolněna příliš brzy.
Předseda Fedu Jerome Powell po jednání opakovaně zdůraznil, že „data budou rozhodovat“. Fed proto čeká na jasné signály, že inflace ustupuje a ekonomika zvládá vyšší sazby bez recese. Klíčovým ukazatelem je zejména trh práce, kde se míra nezaměstnanosti drží na nízké úrovni 4,0 %, ale zpomalení růstu zaměstnanosti je patrné.
Pozadí rozhodnutí: Ekonomické dilema Fedu
Současná situace Fedu není záviděníhodná. Na jedné straně inflace sice zpomalila z vrcholu 9,1 % v červnu 2022, ale stále neklesla na cílovou úroveň. Na druhé straně se zpomalující růst HDP (v prvním kvartálu 2024 pouze 1,3 % anualizovaně) a signály ochlazování na pracovním trhu stávají čím dál výraznějšími.
Vzhledem k tomu, že americké domácnosti i firmy čelí dražším úvěrům, začínají se objevovat obavy z dopadu dlouhodobě vysokých sazeb na spotřebu i investice. Hypoteční úroková sazba poprvé od roku 2000 přesáhla 7 % a zadlužení amerických domácností dosáhlo rekordních 17,5 bilionu USD.
Ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB), která v červnu 2024 již začala snižovat sazby, zůstává Fed opatrnější. Důvodem jsou strukturální rozdíly mezi ekonomikami i větší citlivost amerických trhů na inflaci.
| Centrální banka | Aktuální základní sazba (%) | Inflace (květen 2024, %) | Ekonomický růst Q1 2024 (%) | Postoj k sazbám |
|---|---|---|---|---|
| Fed (USA) | 5,25–5,50 | 3,3 | 1,3 | Ponecháno, snížení nejdříve v Q4 |
| ECB (eurozóna) | 4,25 | 2,6 | 0,3 | Snížení zahájeno v červnu |
| BoE (Británie) | 5,25 | 2,0 | 0,6 | Vyčkává |
Jerome Powell: Kontroverzní kapitán v bouřlivých vodách
Jerome Powell nastoupil do čela Fedu v únoru 2018 a jeho působení bylo poznamenáno několika krizemi. Nejprve čelil tlaku bývalého prezidenta Donalda Trumpa na snižování sazeb, následně musel reagovat na bezprecedentní šok pandemie covid-19. Fed tehdy v březnu 2020 během několika dní snížil sazby téměř na nulu a spustil masivní programy kvantitativního uvolňování.
Powellova největší zkouška však přišla v letech 2022–2023, kdy se inflace v USA vyšplhala na čtyřicetiletá maxima. Fed pod jeho vedením zvedl sazby z 0,25 % na 5,50 % během 17 měsíců – nejrychlejší zpřísnění měnové politiky od 80. let. To pomohlo inflaci zkrotit, ale zároveň zvýšilo riziko recese a dopadlo na dostupnost bydlení i financování podniků.
Powell je často chválen za transparentní komunikaci a schopnost řídit očekávání trhů. Na druhou stranu je kritizován za to, že podcenil první signály rostoucí inflace a reagoval příliš pozdě. Podle průzkumu agentury Reuters z června 2024 mu 58 % oslovených ekonomů udělilo známku mezi B a C na pomyslné školní stupnici za zvládnutí posledních dvou let.
Hledání nástupce: Kdo převezme kormidlo Fedu?
Mandát Jeroma Powella končí v únoru 2026, ale spekulace o jeho možném odchodu přicházejí v důsledku únavy z neustálého tlaku a politických útoků. V zákulisí se už diskutuje o možných nástupcích. Mezi hlavní kandidáty patří současná viceprezidentka Fedu Lael Brainardová, která je známá svým důrazem na stabilitu finančního systému a sociální inkluzi. Dalším jménem je John C. Williams, šéf newyorského Fedu, který má dlouholeté zkušenosti v měnové politice.
Výběr příštího předsedy bude klíčový nejen pro americkou, ale i světovou ekonomiku. Fed svým rozhodováním ovlivňuje kurz dolaru, ceny komodit i kapitálové toky v rozvíjejících se trzích. Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám v USA v listopadu 2024 může být výběr nového šéfa Fedu také politickým tématem.
Co znamená „držet sazby“ pro běžné Američany i globální ekonomiku?
Ponechání sazeb na vysoké úrovni má konkrétní dopady na každodenní život Američanů i na globální finanční trhy. Průměrná sazba třicetileté hypotéky v USA je nyní 7,1 %, což je nejvíce za posledních 22 let. To znamená, že koupě domova je pro mnoho lidí méně dostupná. Kromě toho stoupají i úroky u studentských půjček, kreditních karet i podnikových úvěrů.
Na druhé straně zvyšování sazeb přineslo vyšší výnosy i střadatelům – průměrný úrok na spořicím účtu v USA nyní činí 4,5 %, což je nejvíce od roku 2007.
Vliv Fedu sahá i za hranice USA. Silný dolar ztěžuje splácení dluhů rozvíjejícím se ekonomikám, protože mnoho půjček je denominováno právě v dolarech. Vyšší sazby navíc znamenají odliv kapitálu z menších ekonomik, což může vést k ekonomickým potížím například v Latinské Americe nebo Asii.
Shrnutí: Co dál s americkou měnovou politikou
Rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny je výsledkem složitého balancování mezi bojem s inflací a snahou neohrozit ekonomický růst. Jerome Powell v čele Fedu sehrál klíčovou roli v turbulentní době, ale jeho éra se blíží ke konci. Budoucnost americké měnové politiky bude záviset nejen na ekonomických datech, ale i na tom, kdo převezme vedení této nejvlivnější centrální banky světa.
Nejbližší měsíce přinesou další data o inflaci, trhu práce a vývoji světové ekonomiky. Investoři i běžní občané budou s napětím sledovat, kdy Fed začne sazby skutečně snižovat – a zda tento krok bude znamenat vítězství v boji s inflací, nebo naopak přinese nová rizika. Jedno je jisté: rozhodnutí amerického Fedu budou nadále určovat směr, kterým se světové finance vydají.
