Pětka SZ: Lídři opozice nedostanou funkce ve Sněmovně a marže pod dohledem
Úvod
Politická scéna v České republice zažívá v roce 2024 další turbulentní období, které hýbe nejen Poslaneckou sněmovnou, ale i celospolečenskou debatou. Koaliční „Pětka“ (koalice pěti stran: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti) se rozhodla výrazně omezit vliv opozičních lídrů ve Sněmovně a zároveň zavést nová pravidla pro dohled nad obchodními maržemi. Tato dvě témata rezonují nejen mezi politiky, ale i mezi podnikateli a širokou veřejností. V tomto článku si detailně rozebereme, jaké změny koalice prosazuje, jak ovlivní politickou kulturu v zemi a co konkrétně znamená plánovaný dohled nad maržemi pro český trh a spotřebitele.
Omezení funkcí pro lídry opozice: Konec tradičních kompromisů?
Jedna z nejvýraznějších a nejdiskutovanějších změn, kterou koaliční „Pětka“ v roce 2024 prosadila, je omezení přístupu lídrů opozice k významným funkcím v Poslanecké sněmovně. Dosud bylo zvykem, že i opozice měla své zástupce například v čele některých výborů nebo komisí. Tento systém byl považován za projev demokratické kultury a vyvážení moci.
Nicméně, na základě rozhodnutí většiny ve Sněmovně, byly letos opoziční strany – zejména ANO a SPD – odstaveny od klíčových postů. Například v rozpočtovém výboru, který je pro kontrolu státních financí zásadní, ztratil opozici svého zástupce. Stejný scénář se opakoval i ve výborech pro bezpečnost a pro evropské záležitosti.
Podle předsedy ODS a premiéra Petra Fialy je tento krok „reakcí na destruktivní chování opozice a její neochotu spolupracovat na klíčových legislativních změnách“. Opozice naopak mluví o nebezpečné koncentraci moci a omezení demokratického dialogu.
Faktem zůstává, že v minulém volebním období zastávali opoziční poslanci 6 z 17 předsednických postů ve výborech, nyní však mají pouze 2. Toto je nejnižší zastoupení opozice v posledních 20 letech.
Marže pod dohledem: Nový nástroj v boji proti inflaci?
Druhou horkou novinkou, která se týká nejen politiky, ale zejména ekonomiky a běžného života občanů, je zavedení dohledu nad maržemi obchodníků. Vláda slibuje, že tento krok má pomoci v boji s vysokou inflací, která v roce 2023 dosáhla v průměru 10,7 % – nejvyšší hodnoty od roku 1993.
Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo mechanismus, který umožní státu vyžadovat od obchodních řetězců transparentní informace o výši jejich marží u základních potravin, pohonných hmot a vybraných spotřebitelských komodit. V případě nadměrného navyšování marží může být obchodníkům uložen pokyn k jejich snížení, případně hrozí pokuty.
Například v segmentu potravin se ukázalo, že průměrná marže některých řetězců dosahuje až 30 %, zatímco v sousedním Polsku je to jen okolo 16 %. Srovnání ukazuje následující tabulka:
| Země | Průměrná marže obchodních řetězců (potraviny, %) | Inflace (2023, %) |
|---|---|---|
| Česká republika | 30 | 10,7 |
| Polsko | 16 | 11,4 |
| Německo | 18 | 6,9 |
| Slovensko | 22 | 12,7 |
Tento krok vyvolal ostré reakce. Zatímco někteří ekonomové varují před možným narušením trhu, většina spotřebitelů změnu vítá – podle průzkumu agentury STEM podporuje státní dohled nad maržemi 68 % obyvatel.
Reakce opozice a podnikatelů: Obavy i výzvy k jednání
Opoziční strany i zástupci podnikatelské sféry se k oběma krokům vlády staví výrazně kriticky. Lídři hnutí ANO a SPD označili odebrání funkcí ve Sněmovně za „precedens, který může rozdělit politickou scénu na roky dopředu“. Podle Andreje Babiše „koalice porušuje ústavní zvyklosti a oslabuje demokratickou kontrolu“.
Co se týče dohledu nad maržemi, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR varuje před negativními dopady na konkurenceschopnost a možností přesunu některých obchodníků do šedé zóny. Zároveň však přiznává, že v některých segmentech opravdu dochází k neúměrnému navyšování marží.
Představitelé podnikatelů požadují, aby byla opatření dočasná a transparentní. Upozorňují také, že v odvětvích jako jsou pohonné hmoty nebo elektronika se marže výrazně liší – například průměrná marže u benzínu v ČR byla v lednu 2024 kolem 1,90 Kč/l, ale v regionech s menší konkurencí dosahovala až 2,80 Kč/l.
Dopady na spotřebitele: Nižší ceny nebo byrokracie?
Jednou z hlavních otázek je, zda státní zásahy do marží skutečně přinesou spotřebitelům nižší ceny. Historická zkušenost ukazuje, že efekt může být různý. V roce 2013, kdy Maďarsko zavedlo podobný systém kontroly marží, se ceny sice krátkodobě snížily o 3–6 %, ale v následujících letech opět vzrostly a došlo ke snížení investic do modernizace obchodních sítí.
V Česku zatím stát plánuje spíše „měkký“ dohled – tedy pravidelné zveřejňování dat a možnost úředního zásahu jen v nejkřiklavějších případech. I tak se ale objevují obavy z nárůstu byrokracie a dalších nákladů, které mohou obchodníci promítnout zpět do cen.
Naopak pozitivní dopad může mít efekt „sociální kontroly“: Pokud budou spotřebitelé a média vědět, kdo si účtuje nejvyšší marže, mohou se zákazníci rozhodnout pro jiné dodavatele. Výsledkem může být větší tlak na snižování cen bez nutnosti tvrdých státních zásahů.
Jaké budou další kroky? Plán do konce roku 2024
Koaliční „Pětka“ plánuje během roku 2024 zavést nejen dohled nad maržemi, ale také posílit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a zlepšit dostupnost dat pro veřejnost. V plánu je rovněž pravidelné zveřejňování tzv. Maržového barometru – online přehledu, který ukáže, jaké marže si obchodníci účtují u vybraných klíčových produktů.
V oblasti politického rozložení sil ve Sněmovně bude vláda nadále prosazovat „efektivní řízení“ a zamezovat obstrukcím ze strany opozice. Opozice však avizuje, že využije všech zákonných prostředků k ochraně svých práv – včetně podání stížností k Ústavnímu soudu.
Zatímco politologové varují před dalším prohlubováním příkopů mezi vládou a opozicí, ekonomové očekávají, že skutečný přínos dohledu nad maržemi se projeví nejdříve v roce 2025.
Závěr
Rok 2024 přináší v české politice a ekonomice výrazné změny. Koaliční „Pětka“ se rozhodla prosadit tvrdší kurz vůči opozici a zároveň reagovat na dlouhodobé stížnosti veřejnosti ohledně vysokých cen. Omezení funkcí pro lídry opozice znamená posun od tradičních kompromisů k větší dominanci vládní většiny. Zavedení dohledu nad maržemi je zase reakcí na vysokou inflaci a snahu o větší transparentnost na trhu.
Ani jedno opatření však není bez rizik a oba kroky vyvolávají silné reakce napříč politickým i podnikatelským spektrem. Skutečný dopad na politickou kulturu, tržní prostředí i peněženky spotřebitelů ukáže až čas.
.png)
