Policie chce obžalovat vlastníka RP Investu z podvodu se škodou 700 milionů korun
V posledních týdnech českou veřejnost zaujal jeden z největších finančních skandálů posledních let. Policie navrhla státnímu zástupci obžalovat majitele investiční společnosti RP Invest kvůli podezření z rozsáhlého podvodu, jehož škoda přesahuje 700 milionů korun. Tento případ rezonuje nejen mezi poškozenými investory, ale i mezi odborníky na finanční trhy a regulaci investic. Jaké jsou konkrétní okolnosti tohoto případu, co na něj říká zákon, a jaké důsledky může mít pro český finanční trh? Přinášíme podrobný rozbor celé kauzy, včetně aktuálních faktů, srovnání i širších souvislostí.
Jak celý případ RP Invest vznikl a co mu předcházelo
Investiční společnost RP Invest byla na trhu aktivní přibližně od roku 2016. Jejím hlavním lákadlem byly nadstandardně vysoké výnosy, které měly být dosaženy prostřednictvím investic do nemovitostí, developerských projektů a finančních derivátů. Společnost zaštiťoval mediálně známý podnikatel Martin P. (jméno není dosud oficiálně zveřejněno vzhledem k probíhajícímu vyšetřování).
RP Invest sliboval svým klientům roční výnosy mezi 8 až 12 %, což je v porovnání s průměrnými výnosy bezpečných investičních produktů na českém trhu (mezi 2–5 %) výrazně vyšší. Tento fakt byl jedním z důvodů, proč se do RP Investu zapojilo přes 1 200 klientů, mezi nimiž byli drobní střadatelé, podnikatelé i institucionální investoři.
.png)
Již od roku 2021 se na činnost RP Investu začala zaměřovat Česká národní banka (ČNB), která několikrát varovala před neregulovanými aktivitami společnosti. V roce 2022 pak ČNB RP Investu odebrala licenci pro správu investičních fondů. Přesto řada investorů své prostředky nevybrala, a to často s odkazem na sliby dalšího růstu a „krátkodobých problémů“ ze strany vedení společnosti.
Podvod v číslech: Jak byla škoda 700 milionů korun vyčíslena?
Podle policejního vyšetřování měla společnost RP Invest získat od svých klientů v období 2016–2023 celkem asi 800 milionů korun. Z této částky bylo podle zjištění policie více než 700 milionů použito v rozporu s deklarovaným účelem. Peníze byly místo investic do nemovitostí údajně převáděny na další účty, používány na splácení starších vkladů a na osobní potřeby hlavního vlastníka.
Vyšetřovatelé zjistili, že pouhých 6 % z celkově vybraných prostředků bylo skutečně investováno do reálných projektů, jak RP Invest deklaroval. Zbytek peněz nikdy investiční trh neviděl. Tyto informace jsou podloženy znaleckými posudky, účetními audity a výpověďmi bývalých zaměstnanců.
Pro srovnání s jinými známými finančními podvody v ČR uvádíme přehlednou tabulku:
| Případ | Rok | Výše škody | Počet poškozených |
|---|---|---|---|
| RP Invest | 2024 | 700 milionů Kč | 1 200+ |
| Horizont Invest | 2021 | 370 milionů Kč | 650 |
| Metropolitní spořitelní družstvo | 2013 | 1,2 miliardy Kč | 3 500 |
| H-System | 1997–2001 | 980 milionů Kč | 1 095 |
Z tabulky je patrné, že případ RP Investu patří mezi tři největší investiční podvody posledních třiceti let v České republice.
Mechanismus podvodu: Jak RP Invest klamal investory
Podle policejního spisu RP Invest využíval mechanismus, který je v odborné literatuře označován jako Ponziho schéma. Základní princip spočívá v tom, že výnosy vyplácené starším investorům jsou hrazeny z vkladů nových investorů, místo z reálného zisku z investic. Tento model je dlouhodobě neudržitelný a dříve či později musí skončit krachem, protože jakmile přestanou přicházet nové vklady, systém se zhroutí.
RP Invest svým klientům pravidelně zasílal fiktivní výpisy z „výnosů“ jejich investic. Přitom už od roku 2020 nebyly žádné významné investiční projekty realizovány a většina prostředků byla přesunuta na účty spřízněných osob nebo použita na osobní spotřebu majitele. Policie uvádí, že firma měla navíc několik propojených firemních struktur, přes které peníze „prala“ a ukrývala skutečný stav svých aktiv.
Jako příklad může posloužit developerský projekt v Praze 10, do kterého mělo být investováno 80 milionů korun. Podle vyšetřování zde však byla proinvestována pouze částka kolem 4 milionů, zbytek skončil na účtech v zahraničí.
Role dohledu a reakce státních institucí
Případ RP Invest znovu otevřel diskusi o účinnosti finančního dohledu v ČR. Česká národní banka má pravomoc dohlížet na činnost investičních společností, avšak RP Invest se dlouhou dobu pohyboval na hraně zákona. Společnost například využívala k obcházení regulací různé formy nebankovních subjektů, tzv. „fondů kvalifikovaných investorů“, na které se vztahují mírnější regulatorní požadavky.
Po odebrání licence v roce 2022 ČNB také podala několik trestních oznámení, ale až nyní, po další více než roční práci policie, je případ připraven k obžalobě. Podle právníků je problémem zejména to, že česká legislativa umožňuje vznik investičních subjektů s velmi nízkým základním kapitálem a minimálním dohledem. Právě to je důvod, proč se i v roce 2024 mohou české domácnosti stát snadným terčem podobných podvodů.
Ministerstvo financí v reakci na kauzu oznámilo, že připravuje zpřísnění pravidel a zvýšení pravomocí ČNB v oblasti dohledu nad nebankovními investičními fondy. Česká bankovní asociace také vydala varování před investováním do neregulovaných subjektů.
Dopady na poškozené investory a šance na odškodnění
Jedním z nejpalčivějších aspektů případu RP Invest je otázka, zda se poškození investoři dočkají alespoň částečné náhrady svých ztrát. Podle informací z policejního spisu bylo v rámci vyšetřování zajištěno majetku v hodnotě přibližně 120 milionů korun, přičemž většina této částky pochází z nemovitostí a účtů v České republice.
Zástupci poškozených však upozorňují, že skutečné škody jsou mnohem vyšší a naděje na úplné odškodnění je malá. Průměrná výše vkladu jednoho investora činila okolo 580 tisíc korun. Více než 60 % poškozených jsou lidé starší 55 let, kteří investovali často celoživotní úspory.
Právníci upozorňují, že v případě uznání viny hlavního podezřelého a likvidace společnosti RP Invest bude většina pohledávek uspokojena pouze částečně. Naopak vklady u bank a regulovaných fondů jsou v ČR ze zákona pojištěny až do výše 100 000 eur (cca 2,5 milionu Kč), což v případě RP Investu, jakožto neregulovaného subjektu, neplatí.
Rizika investování mimo regulované instituce: Poučení z kauzy RP Invest
Případ RP Invest by měl být varováním všem, kdo hledají rychlé a vysoké zisky bez ověření důvěryhodnosti investiční společnosti. Statistiky ukazují, že v posledních pěti letech narostl počet podvedených investorů v nebankovním sektoru o více než 40 %. České domácnosti mají podle dat ČNB v neregulovaných investicích uloženo přes 13 miliard korun.
Experti doporučují ověřovat si, zda má společnost licenci ČNB, jaké má výsledky hospodaření, a zda nabízí realistické výnosy. Jak ukazuje případ RP Invest, sliby výnosů nad 8 % ročně jsou v současných tržních podmínkách často nereálné a rizikové.
Zároveň je důležité sledovat veřejně dostupné informace a varování od ČNB či asociací. V případě podezření na podvod by měl investor neprodleně kontaktovat Policii ČR nebo finančního arbitra.
Závěr: Co můžeme z případu RP Invest vyvodit?
Kauza RP Invest ukazuje, jak snadno lze v Česku zneužít důvěry investorů, pokud selže regulace a kontrola. Podvod za 700 milionů korun je varováním, že v oblasti investic je nutné dbát na obezřetnost a informovanost. Policie nyní navrhla státnímu zástupci obžalobu hlavního podezřelého, přičemž samotný soudní proces může trvat měsíce až roky. Investoři by se měli poučit a vždy ověřovat důvěryhodnost subjektů, do kterých své peníze vkládají.
Český finanční trh čekají pravděpodobně změny v legislativě i dozoru. Pro běžné občany je však hlavním poselstvím této kauzy: pokud se nabídka investice zdá být příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, pravděpodobně opravdu není bezpečná.
