Úvod: Když čísla nesedí – jak vznikla bizarní chyba o Ukrajincích v české armádě a policii
V polovině května 2024 oběhla českými médii šokující zpráva: v oficiálních statistikách se náhle objevilo tvrzení, že přes 85 tisíc Ukrajinců pracuje v české armádě a policii. Tato informace způsobila doslova poprask nejen mezi politiky a odborníky, ale také mezi širokou veřejností, která začala spekulovat o bezpečnostních rizicích i o možné infiltraci státních složek. Pravda je však mnohem prozaičtější – šlo o zásadní administrativní chybu, která odhalila slabiny v úřední evidenci cizinců v České republice. Tento článek se detailně zabývá, jak k takové chybě došlo, jaké má důsledky, a co nám říká o fungování státních databází.
Jak to celé vzniklo: Kořen chyby v úřední evidenci
Podle zpráv, které zveřejnilo Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, došlo k omylu při zpracování dat o ukrajinských občanech s dočasnou ochranou. V evidenci totiž existuje kolonka „zaměstnavatel“, kam úředníci hromadně zapisovali název „Ministerstvo vnitra“ (MV) nebo „Ministerstvo obrany“ (MO) v případech, kdy byli Ukrajinci registrováni či přijímali dávky právě skrze tyto instituce. Neznamenalo to však, že by tito lidé byli zaměstnanci těchto resortů, natož příslušníci armády nebo policie.
Chyba byla způsobena zjednodušením pracovních postupů a nedostatečnou validací dat. Systémy nebyly připraveny na enormní nárůst počtu ukrajinských uprchlíků po roce 2022, kdy v ČR získalo dočasnou ochranu přes 380 tisíc Ukrajinců. Při rychlé administraci žádostí tak vznikla situace, kdy bylo v kolonce „zaměstnavatel“ uvedeno ministerstvo, které však v daném kontextu vystupovalo jen jako správní orgán, nikoliv jako pracovní místo.
Statistiky, které matou: Jaká jsou skutečná čísla?
Podívejme se na fakta. Podle posledních údajů Ministerstva vnitra ČR pracovalo na začátku roku 2024 v české armádě 27 000 profesionálních vojáků a zhruba 43 000 příslušníků Policie ČR. Z toho cizinců je naprosté minimum – v armádě jde o jednotky jednotlivců, v policii byli cizinci dlouhodobě vyloučeni ze služebního poměru.
Naopak Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou cizinců na českém pracovním trhu, ale působí hlavně v průmyslu, logistice, stavebnictví a službách. V roce 2023 bylo na českém trhu práce oficiálně registrováno přibližně 140 000 Ukrajinců s pracovním povolením. Ani jeden z dostupných zdrojů nepotvrzuje, že by tisíce Ukrajinců mohly nastoupit do armády či policie – už jen kvůli podmínkám vstupu (české občanství, bezpečnostní prověrka).
| Povolání / sektor | Ukrajinci v ČR (2023) | Možnost práce bez občanství |
|---|---|---|
| Armáda ČR | 0–5 | Ne |
| Policie ČR | 0 | Ne |
| Průmysl a výroba | 60 000+ | Ano |
| Stavebnictví | 25 000+ | Ano |
| Služby a logistika | 30 000+ | Ano |
Tato tabulka jasně ukazuje, že zaměstnávání cizinců ve státních ozbrojených složkách je v ČR prakticky vyloučené.
Reakce veřejnosti a politiků: Když úřední chyba spustí lavinu dezinformací
Chybná interpretace statistiky se během několika hodin rozšířila po sociálních sítích a začala žít vlastním životem. Objevily se teorie o „tajné mobilizaci“ Ukrajinců, o možném ohrožení bezpečnosti státu nebo dokonce o „záměrném nasazení cizinců do silových složek“. Některé opoziční strany okamžitě žádaly vysvětlení na půdě Parlamentu, přestože údaje byly během krátké doby oficiálně dementovány.
Ministerstvo vnitra vydalo tiskové prohlášení, ve kterém vysvětluje, že „žádný Ukrajinec nemůže podle zákona sloužit v armádě ani policii bez českého občanství a bezpečnostní prověrky“. Podobné případy chybné evidence se ale v minulosti staly i v jiných evropských státech – například v Německu byla v roce 2017 administrativně evidována skupina 10 000 migrantů jako „zaměstnanci“ Spolkového úřadu pro migraci, ačkoliv šlo jen o žadatele o azyl.
Jak funguje evidence cizinců: Systémová slabina v praxi
Celý problém ukázal na slabiny v systému evidence cizinců v ČR. Zatímco elektronizace státní správy pokročila, stále se v některých agendách spoléhá na ruční zadávání údajů, nebo na „zástupné“ hodnoty v kolonkách, které byly původně určeny pro jiné účely. Pro správné zpracování žádostí o dočasnou ochranu se pole „zaměstnavatel“ užívalo i pro úřady, které dávky přidělovaly, což později vedlo k chybnému výkladu.
Experti na bezpečnost připomínají, že pro vstup do armády či policie je nutné:
- mít české občanství (dle zákona o služebním poměru a zákona o ozbrojených silách) - projít úspěšně bezpečnostní prověrkou NBÚ - splnit fyzické a psychické předpoklady - mít čistý trestní rejstříkV praxi je tedy téměř nemožné, aby se cizinci, byť s dočasnou ochranou, dostali mezi příslušníky ozbrojených složek.
Dopady na důvěru ve státní data a digitální administrativu
Případ s „85 tisíci Ukrajinci v armádě a policii“ ukázal, jak snadno může nedostatečné vysvětlení statistických dat způsobit paniku, dezinformace a posílit nedůvěru ve státní instituce. V době, kdy jsou data zásadní pro tvorbu politik a veřejného mínění, je přesnost a jednoznačnost evidence naprosto klíčová.
Podle průzkumu agentury STEM z roku 2023 věří 61 % Čechů, že úřady často chybují v evidenci cizinců. To je o 13 procentních bodů více než v roce 2018. Takové případy jako tento jen posilují skepse vůči státu a vytvářejí prostor pro manipulaci veřejnosti.
Jako příklad dopadů špatné evidence lze uvést i případ z roku 2022, kdy chybné údaje v systému vedly k zamítnutí sociálních dávek několika stovkám Ukrajinců, kteří byli omylem zapsáni jako „neexistující osoby“. Oprava dat trvala několik týdnů.
Jak lze podobným chybám do budoucna zabránit?
Je zřejmé, že digitalizace státní správy musí jít ruku v ruce s důslednou kontrolou a validací dat. Odborníci doporučují:
- Zavedení jasnějších metodik pro zadávání údajů do státních systémů. - Pravidelné školení úředníků, zejména při mimořádných situacích (např. masový příchod uprchlíků). - Automatické kontroly a varování při zadání nestandardních údajů do systému. - Průběžnou aktualizaci a vysvětlení veřejnosti u klíčových statistik, které mohou být citlivé na interpretaci.Ministerstvo vnitra už oznámilo zavedení nových pravidel, která mají podobným chybám zabránit. Stejně tak bude v budoucnu v evidenci jasně odděleno, zda je „ministerstvo“ uvedeno jako zaměstnavatel, nebo pouze jako správní orgán.
Závěr: Poučení z bizarní chyby
Příběh o „85 tisících Ukrajincích v české armádě a policii“ je ukázkovým příkladem, jak může banální úřední chyba přerůst v celospolečenský spor a stát se zbraní v informační válce. Data jsou mocná – když však nejsou správně vysvětlena a kontrolována, snadno se z nich stává zdroj zmatku a nedůvěry. Případ ukázal, že je nutné nejen modernizovat státní evidenci, ale zejména zlepšit komunikaci s veřejností a předcházet dezinformacím. V době, kdy data rozhodují o našich postojích, nemůžeme si dovolit další podobné lapsy.