Zemřel bývalý člen skupiny Olympic, klávesista Jiří Valenta: Hudební svět přišel o legendu
Hudební scéna v České republice přišla o významnou osobnost. Dne 15. června 2024 zasáhla veřejnost smutná zpráva o úmrtí Jiřího Valenty, bývalého klávesisty legendární skupiny Olympic. Jiří Valenta zemřel ve věku 71 let po dlouhé nemoci, která jej v posledních letech omezovala v hudební činnosti. Valenta byl dlouhá léta neodmyslitelnou součástí Olympicu a jeho hudební styl ovlivnil několik generací českých muzikantů. V tomto článku si připomeneme jeho život, přínos české hudbě a významné okamžiky jeho kariéry.
Životní cesta Jiřího Valenty: Od začátků po hudební vrchol
Jiří Valenta se narodil 17. listopadu 1952 v Praze. Již od mládí projevoval mimořádný hudební talent – od pěti let hrál na klavír a později vystudoval Pražskou konzervatoř, kde se specializoval na klávesové nástroje. Jeho hudební kariéra začala v polovině 70. let, kdy působil v několika jazzových a rockových kapelách, například ve skupině Flamengo nebo Jazz Q.
V roce 1981 byl Valenta osloven Petrem Jandou, aby se stal členem skupiny Olympic. Právě v Olympicu se jeho talent naplno rozvinul. Během více než deseti let se Valenta podílel na vzniku sedmi řadových alb a stál za ikonickými aranžemi skladeb jako “Slzy tvý mámy” a “Jasná zpráva”. V Olympicu působil do roku 1991, kdy se rozhodl věnovat vlastní tvorbě a pedagogické činnosti.
Nezapomenutelný přínos skupině Olympic
Olympic je právem považován za jednu z nejvýznamnějších českých rockových skupin. Jiří Valenta do její tvorby přinesl progresivní zvuk a nové hudební postupy. Jeho klávesové party byly pro Olympic klíčové zejména v 80. letech, kdy skupina experimentovala s elektronikou a syntezátory.
Valenta výrazně ovlivnil zvuk alb “Ulice” (1981), “Laboratoř” (1984), “Kanagom” (1986) nebo “Bigbít” (1988). Právě album “Kanagom” bylo kritikou označeno za jedno z nejlepších v diskografii Olympicu a prodalo se ho přes 120 000 kusů, což byl na tehdejší dobu mimořádný úspěch.
Některé slavné skladby z období Valentova působení v Olympicu: - “Jasná zpráva” (1981) - “Slzy tvý mámy” (1984) - “Okno mé lásky” (1987) - “Když ti svítí zelená” (1988)| Album | Rok vydání | Počet prodaných kusů |
|---|---|---|
| Ulice | 1981 | 90 000 |
| Laboratoř | 1984 | 110 000 |
| Kanagom | 1986 | 120 000 |
| Bigbít | 1988 | 95 000 |
Valenta byl nejen výborným instrumentalistou, ale často se podílel i na komponování a aranžmá skladeb. Jeho hudební nápady zásadně formovaly zvuk Olympicu v období, které je dnes považováno za jeho “zlatou éru”.
Osobní život a působení mimo Olympic
Po odchodu z Olympicu v roce 1991 se Jiří Valenta začal intenzivně věnovat sólové tvorbě. V devadesátých letech vystupoval s vlastní kapelou Valenta Band, která se zaměřovala na fúzi jazz rocku a elektronické hudby. V roce 1995 vydal sólové album “Křižovatky”, na kterém spolupracoval například s Michalem Pavlíčkem nebo Bárou Basikovou. Album se dočkalo pozitivních ohlasů a prodalo se ho přes 15 000 kusů.
Valenta byl také uznávaným hudebním pedagogem. Od roku 1997 vyučoval na Pražské konzervatoři hru na klávesy a hudební aranžmá. Mnoho jeho žáků dnes působí v předních českých kapelách. Mezi jeho nejznámější studenty patří například Ondřej Brzobohatý nebo Jan Maxián.
Soukromý život si Valenta střežil. Byl dvakrát ženatý, má dvě děti a v posledních letech žil střídavě v Praze a na chalupě v jižních Čechách.
Valenta a technologický pokrok v hudbě
Jedním z největších přínosů Jiřího Valenty bylo využívání nových technologií v hudbě. Již na začátku 80. let byl v Československu jedním z prvních, kdo do rockové hudby začal zapojovat digitální syntezátory a sekvencery.
Valenta byl známý svou vášní pro zvukové experimenty. V době, kdy byla většina kapel stále věrná klasickým varhanám nebo pianu, on již používal nástroje jako Yamaha DX7 nebo Roland D-50. Právě díky tomu získal Olympic moderní a světový zvuk, který jej odlišoval od ostatních domácích kapel.
V roce 1985 bylo například na koncertních pódiích Olympicu použito přes 12 různých klávesových nástrojů, což v tehdejším Československu nemělo obdoby. Díky Valentovi začala skupina využívat také první digitální efekty a samplery.
Ohlas smrti Jiřího Valenty: Vzpomínky kolegů i fanoušků
Zpráva o úmrtí Jiřího Valenty zasáhla nejen hudební veřejnost, ale i širokou veřejnost. Bývalí kolegové z Olympicu, přátelé z hudební branže i fanoušci na sociálních sítích vzpomínají na jeho profesionalitu, nadhled a smysl pro humor.
Petr Janda, lídr Olympicu, k úmrtí Valenty uvedl: “Jiří byl nejen vynikající hudebník, ale i skvělý kamarád. Jeho nápady a energie formovaly Olympic v době, kdy jsme hledali nový směr. Bude nám moc chybět.”
Hudební publicista Petr Korál připomněl, že Valenta byl jedním z těch, kteří přinesli do českého rocku světovost: “Bez jeho přístupu k technologiím by Olympic nikdy nezněl tak moderně. Byl to průkopník.”
Fanoušci na sociálních sítích sdílejí vzpomínky na koncerty a nahrávky, které je provázely dospíváním. Mnozí oceňují, že Valenta zůstal i přes slávu skromným a pracovitým člověkem.
Závěr: Odkaz Jiřího Valenty žije dál
Smrt Jiřího Valenty znamená pro českou hudební scénu velkou ztrátu. Jeho hudební odkaz však zůstává živý. Skladby, na kterých se podílel, patří mezi nejhranější v českých rádiích a jeho vliv je patrný v tvorbě mnoha současných muzikantů.
Valenta byl nejen výrazným umělcem, ale i inspirací pro další generace. Jeho odvaha experimentovat, schopnost předávat zkušenosti a pokora z něj udělaly osobnost, na kterou se nezapomíná. Česká hudba je díky němu bohatší a modernější.
| Oblast přínosu | Konkrétní příklad |
|---|---|
| Hudební inovace | První použití digitálního syntezátoru Yamaha DX7 v Olympicu |
| Pedagogická činnost | Vedení mladých talentů na Pražské konzervatoři |
| Autorská tvorba | Sólové album “Křižovatky” (1995) |
| Ovlivnění zvuku Olympicu | Aranžmá skladeb “Jasná zpráva”, “Slzy tvý mámy” |
Hudba Jiřího Valenty bude žít dál – v archivech, na pódiích i v srdcích těch, kteří ji milují.
