O co jde v debatě o zahraniční vysílání Českého rozhlasu?
V posledních týdnech vzbudilo značnou pozornost rozhodnutí poslance Patrika Nacher a poradce prezidenta Petra Macinky ohledně plánovaného škrtnutí financí na zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Tento krok, který by znamenal ukončení nebo výrazné omezení služeb jako Radio Prague International, byl některými experty i zahraničními partnery označen za „likvidační“. Proč je toto téma tak významné právě v roce 2024, jaké jsou argumenty jednotlivých stran a jaké by byly možné důsledky pro Českou republiku i její obraz ve světě?
Zahraniční vysílání má v české mediální krajině dlouhou tradici. Od roku 1936 slouží k informování krajanů, propagaci české kultury a poskytování nezávislých zpráv v době krizí. Ročně osloví přes 900 000 posluchačů v 7 světových jazycích. V době rostoucího vlivu ruské a čínské propagandy v Evropě i globálně je otázka, zda by omezení těchto služeb nebylo krokem zpět.
Historie a význam zahraničního vysílání Českého rozhlasu
Zahraniční vysílání Českého rozhlasu, známé také jako Radio Prague International, vzniklo už v roce 1936. V dobách války i totality hrálo klíčovou roli, například během srpna 1968 či v období studené války, kdy poskytovalo nezávislé informace nejen krajanům, ale i zahraničnímu publiku.
Dnes vysílá Český rozhlas do zahraničí v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině, španělštině, češtině a od roku 2022 také v ukrajinštině. Pro mnoho zahraničních médií i diplomatických kruhů představuje důležitý zdroj informací o dění v České republice a střední Evropě.
V roce 2023 činil rozpočet zahraničního vysílání Českého rozhlasu přibližně 30 milionů korun, což je méně než 0,5 % celkového rozpočtu veřejnoprávního rozhlasu. Přesto jeho význam nelze podceňovat: například v roce 2022 zaznamenala česká sekce během několika měsíců přes 1,2 milionu stažení podcastů a článků.
Jaké jsou argumenty pro a proti škrtům?
Škrty financí, které navrhl poradce prezidenta Petr Macinka a podpořili někteří poslanci, mají ušetřit prostředky ve státním rozpočtu. Macinka argumentuje, že zahraniční vysílání je „neefektivní“ a „málo poslouchané“, a že v době moderních technologií lze informace šířit jinak a levněji.
Na druhé straně však stojí řada expertů, diplomatů a také Ministerstvo zahraničních věcí ČR, kteří upozorňují na několik zásadních rizik:
- Omezení zahraničního vysílání by oslabilo schopnost ČR prezentovat své postoje v zahraničí a podpořit veřejnou diplomacii. - V době hybridních hrozeb a dezinformačních kampaní by ČR přišla o jeden z nástrojů, jak bojovat proti cizím vlivům. - Podle dat z roku 2023 využívají zahraniční vysílání nejen Češi žijící v zahraničí, ale také více než 60 % zahraničních novinářů, kteří píší o ČR. - Při srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy investuje ČR do těchto služeb již nyní výrazně méně (viz tabulka níže).| Země | Roční rozpočet na zahraniční vysílání (mil. Kč) | Počet jazykových mutací | Odhadovaný počet posluchačů |
|---|---|---|---|
| Česká republika | 30 | 7 | 900 000 |
| Polsko (Polskie Radio dla Zagranicy) | 120 | 6 | 2 500 000 |
| Německo (Deutsche Welle) | 8 000 | 30+ | >50 000 000 |
| Maďarsko (Radio Budapest) | 40 | 5 | 500 000 |
Jak je vidět, rozpočet Českého rozhlasu na zahraniční vysílání patří k nejnižším v regionu. Přesto má tato služba dopad, který přesahuje samotná čísla — ovlivňuje image země, podporuje krajany a šíří relevantní informace do světa.
Jaká by byla praktická dopady zrušení zahraničního vysílání?
Pokud by došlo k úplnému škrtnutí nebo zásadnímu omezení zahraničního vysílání, Česká republika by se stala jednou z mála evropských zemí bez veřejnoprávního hlasu směrem k zahraničí. Prakticky by to znamenalo:
- Zánik produkce v cizích jazycích: Tisíce příspěvků ročně (články, podcasty, relace) by zmizely. Například v roce 2022 vzniklo přes 3 500 článků a 200 hodin rozhlasového obsahu v angličtině. - Ztrátu informačního servisu pro krajany: Jen v USA žije přes 1,2 milionu lidí s českými kořeny, kteří často sledují Radio Prague pro aktuální dění z vlasti. - Slabší obranu proti dezinformacím: V době, kdy ruské a čínské mediální domy investují miliardy do propagandy v Evropě, by ČR přišla o nástroj, jak korigovat lživé narativy o své politice či historii. - Omezení spolupráce s českou diplomacií: Ministerstvo zahraničí využívá obsah Radia Prague při prezentaci ČR na mezinárodní scéně, při akcích velvyslanectví i v rámci kulturních programů.Podle průzkumu společnosti Median z roku 2023 považuje 67 % respondentů zahraniční vysílání za „důležitou součást prezentace ČR v zahraničí“. Podle slov velvyslance v Německu Tomáše Kafky je „každý článek a reportáž v němčině nenahraditelným mostem mezi Českem a německou veřejností“.
Reakce společnosti a politické scény
Návrh na škrty vyvolal okamžité reakce jak v mediální, tak politické sféře. Proti se postavila například Rada Českého rozhlasu, která upozornila, že by šlo o „zásadní zásah do veřejné služby a mezinárodní prestiže ČR“. Podobně reagoval i ministr zahraničí Jan Lipavský, který prohlásil, že „zahraniční vysílání je bezpečnostní a diplomatickou prioritou“.
Naopak někteří poslanci a členové rozpočtového výboru argumentují nutností úspor a tvrdí, že „v době internetu je možné podobné informace šířit efektivněji“. Tento názor však naráží na skutečnost, že například web Radio Prague International měl v roce 2023 přes 5 milionů návštěv, přičemž více než 70 % návštěvníků přichází z regionů, kde je šíření českých informací omezeno režimem nebo jazykovou bariérou.
Zaznamenány byly i reakce ze zahraničí. Německý rozhlas Deutschlandfunk i polské Polskie Radio vyjádřily obavy, že by ztráta českého hlasu na mezinárodní scéně byla „oslabením mediální plurality v regionu“.
Alternativy: Jak by šlo zahraniční vysílání modernizovat?
Místo „likvidačního“ škrtnutí navrhují někteří odborníci a bývalí pracovníci rozhlasu jiné cesty: digitalizaci a inovace. Například:
- Posílení podcastové produkce, která v posledních letech roste. V roce 2022 tvořily podcasty 40 % všech stažení zahraničních pořadů. - Větší zapojení sociálních sítí, zejména pro mladší publikum v zahraničí. - Spolupráce se zahraničními veřejnoprávními médii: sdílení obsahu, společné projekty (například reportáže o české kultuře ve spolupráci s BBC World Service). - Cílené jazykové mutace podle aktuálních geopolitických potřeb – například rozšíření obsahu v ukrajinštině v reakci na válku na Ukrajině.Tyto kroky by mohly zvýšit efektivitu a dosah zahraničního vysílání bez potřeby jeho rušení. Jak ukazují zkušenosti Polského nebo Slovenského rozhlasu, investice do moderních platforem přináší nejen více uživatelů, ale i lepší image v zahraničí.
Shrnutí: co dál s financováním zahraničního vysílání?
Debata o budoucnosti zahraničního vysílání Českého rozhlasu není jen účetní otázkou. Jde o strategické rozhodnutí, zda chce Česká republika i nadále působit jako aktivní hráč v informačním prostoru Evropy a světa, nebo se stáhnout do vnitřní izolace.
V kontextu sílících dezinformačních kampaní, bezpečnostních hrozeb a rostoucího významu veřejné diplomacie je likvidační škrtnutí rozpočtu na zahraniční vysílání krokem, který může mít dlouhodobé negativní následky nejen pro média, ale i pro pověst a bezpečnost celé země.
Prostor pro modernizaci a úspory jistě existuje, je však žádoucí, aby byl hledán s ohledem na zachování klíčových funkcí tohoto média. O osudu zahraničního vysílání rozhodnou politici v příštích měsících – a výsledek této debaty ukáže, jakou roli chce Česko hrát na globální scéně.
