Bublání vnitřností a zvuky fermentace: Umění, které roste v těle i galerii
Moderní umění se dnes nebojí překračovat hranice běžného vnímání – a právě výstava dvou umělkyň v pražské Kunsthalle to dokazuje s překvapivou rafinovaností. Bublání vnitřností a zvuky fermentace nejsou jen nevšedními tématy, ale také autentickými zvukovými a vizuálními materiály, které tvoří páteř celé instalace. Výstava, která byla otevřena v květnu 2024, spojuje tělesnost, přírodní procesy a aktuální diskusi o vztahu člověka k mikrobiálnímu světu. Jaké otázky klade, čím překvapuje a v čem je tak výjimečná? Pojďme se ponořit hlouběji do světa, kde bublání není jen zvuk, ale i metafora.
Setkání dvou umělkyň: Kontext a motivace výstavy
Výstava „Bublání vnitřností a zvuky fermentace“ vznikla díky spolupráci dvou výrazných osobností současné evropské umělecké scény – české multimediální umělkyně Elišky Konečné a německé zvukové performerky Hannah Löwe. Obě umělkyně dlouhodobě zkoumají propojení lidského těla s přírodními cykly a procesy, přičemž právě téma fermentace a vnitřních tělesných zvuků je pro jejich tvorbu klíčové.
Eliška Konečná je držitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2021 a její práce byly vystaveny například v Londýně či Berlíně. Hannah Löwe zase v roce 2023 získala ocenění Soundart Prize v Hamburku za inovativní práci s biologickými zvuky. Jejich společný projekt v Kunsthalle navazuje na jejich dřívější díla, ale posouvá je do unikátního dialogu mezi lidským tělem a mikrobiálním světem.
Výstava byla připravována více než 10 měsíců a zapojilo se do ní 6 odborných konzultantů z řad mikrobiologů a gastroenterologů. Organizační tým Kunsthalle odhaduje, že výstavu do konce července navštíví až 18 000 lidí, což je o 35 % více než průměrná návštěvnost tematických výstav v minulém roce.
Zvuky těla a fermentace jako inspirace pro současné umění
Hlavní koncept výstavy spočívá v prezentaci zvuků, které běžně vnímáme jako soukromé, někdy až trapné či tabuizované. Bublání střev, šumění žaludku nebo praskání fermentujících nápojů – to vše je v Kunsthalle povýšeno na umělecký zážitek. Obě umělkyně sbíraly zvukový materiál po dobu několika měsíců, a to v různých prostředích: od laboratoří přes domácí kuchyně až po nahrávky vlastních těl.
Zvuky byly následně analyzovány a zpracovány do speciální zvukové smyčky, která je slyšitelná v hlavní instalaci. Tato smyčka trvá 47 minut a obsahuje více než 30 unikátních zvukových stop. Návštěvníci si mohou zvuky poslechnout nejen v prostoru galerie, ale také pomocí speciálních sluchátek, která umožňují vnímat jednotlivé vrstvy nahrávek odděleně.
Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2022 až 62 % dotázaných přiznává, že zažívá stud při slyšení svých tělesných zvuků na veřejnosti. Výstava tento stud bourá a nabízí nový úhel pohledu: tělesné zvuky nejsou jen biologickou nutností, ale také důkazem propojení s přírodou a neustálého pohybu života uvnitř nás.
Vizuální instalace: Fermentace v reálném čase
Zvuková složka není jediným tahákem výstavy. Prostor Kunsthalle je rozdělen do tří částí, kde vedle zvukových instalací návštěvníci najdou i vizuální objekty a procesy probíhající v reálném čase. Největší pozornost vzbuzuje tzv. „Fermentační laboratoř“, kde ve skleněných nádobách probíhá skutečná fermentace.
Každá nádoba obsahuje jiný druh fermentovaného materiálu: kimchi, kefír, kombuchu, ale i méně známé fermentované potraviny střední Evropy, například kvašenou mrkev nebo kvas. Fermentační proces je snímán kamerami a přenášen na velké obrazovky, takže návštěvníci mohou sledovat změny v barvě, objemu i intenzitě bublání v přímém přenosu. Některé nádoby jsou vybaveny senzory, které převádějí pohyb bublin na vizuální signály a projektují je do prostoru galerie.
Zajímavostí je, že během prvních dvou týdnů výstavy vzniklo přes 12 litrů nových fermentovaných nápojů, které si návštěvníci mohli na místě ochutnat. Tento interaktivní prvek přilákal nejen milovníky umění, ale také fanoušky zdravé výživy a domácího kvašení.
Srovnání: Fermentace v přírodě, těle a umění
Umělkyně nabízejí unikátní pohled na fermentaci jako na proces, který spojuje různé světy – přírodu, lidské tělo i kulturu. Abychom lépe pochopili rozdíly a podobnosti, přinášíme srovnávací tabulku klíčových aspektů fermentace v různých kontextech:
| Aspekt fermentace | Příroda | Lidské tělo | Umění |
|---|---|---|---|
| Prostředí | Půda, voda, rostliny | Střevní mikroflóra, žaludek | Galerijní prostor, laboratoř |
| Hlavní aktéři | Bakterie, kvasinky | Mikroby, enzymy | Umělkyně, senzory, návštěvníci |
| Výsledek | Kvašení, rozklad biomasy | Tvorba plynů, trávení živin | Zvukové a vizuální umění, zážitek |
| Trvání | Dny až týdny | Minuty až hodiny | Výstava: týdny, instalace: okamžiky |
Tato tabulka ukazuje, že fermentace je univerzální proces, který se liší podle prostředí a účelu, ale základní princip – spolupráce různých organismů a vznik nového – zůstává stejný.
Reakce veřejnosti a odborníků: Diskuse o hranicích umění
Výstava v Kunsthalle vzbudila značnou pozornost nejen mezi běžnými návštěvníky, ale také v řadách odborné veřejnosti. Sociální sítě zaznamenaly přes 1 500 zmínek během prvního týdne, přičemž hashtag #fermentart byl jedním z trendujících témat na českém Instagramu. Z dotazníků, které galerie sbírá mezi návštěvníky, vyplývá, že 78 % lidí vnímá výstavu jako inovativní a 65 % by podobné instalace rádo vidělo častěji.
Odborníci oceňují zejména odvahu umělkyň tematizovat procesy, které jsou běžně přehlížené nebo dokonce považované za nevhodné. „Výstava posouvá hranici toho, co považujeme za umělecké médium. Zvuk vnitřností a fermentace je zde zcela rovnocenný malbě či soše,“ říká kurátor Jan Kudrna z AVU. Podobně reaguje i gastroenteroložka MUDr. Jana Lišková: „Propojení biologie a kultury je fascinující, navíc výstava může pomoci destigmatizovat běžné tělesné projevy.“
Kritici ovšem upozorňují na to, že některé části instalace mohou být pro citlivé návštěvníky až příliš sugestivní. Vedení Kunsthalle proto zavedlo varování u vstupu do hlavní části výstavy a nabízí i krátký informační leták o tom, jak s případným diskomfortem pracovat.
Interaktivní prvky a doprovodné programy: Zapojení všech smyslů
Jedním z největších lákadel výstavy je její interaktivita. Návštěvníci si mohou vyzkoušet speciální „bublací stěnu“, kde pomocí dotykových senzorů vytvářejí vlastní zvukové kompozice na základě pohybu rukou. Děti i dospělí se zapojují do workshopů fermentace vedených odborníky – během prvního měsíce se těchto workshopů zúčastnilo již přes 300 lidí, kteří si odnesli domů vlastní sklenici kvašené zeleniny.
Galerie navíc připravila sérii přednášek a diskusí s vědci, kuchaři a umělci. Největší zájem byl o přednášku „Mikrobiom a umění: Nové hranice vnímání těla“, která byla plně obsazena během 48 hodin od zveřejnění. Pro školy jsou připraveny speciální komentované prohlídky, které propojují výtvarnou výchovu s biologií a chemií.
Důležitým prvkem je také možnost zapojit se do online platformy výstavy. Návštěvníci mohou sdílet své zvukové záznamy tělesných zvuků a fermentace, které jsou následně použity k tvorbě společné virtuální zvukové mapy. Za měsíc takto přibylo již přes 400 originálních nahrávek z celé České republiky.
Shrnutí: co nám bublání a fermentace říkají o současném umění
Výstava „Bublání vnitřností a zvuky fermentace“ v pražské Kunsthalle není jen událostí pro milovníky experimentálního umění, ale i pro každého, kdo se zajímá o propojení těla, přírody a kultury. Umělkyně Eliška Konečná a Hannah Löwe ukazují, že i procesy, které často skrýváme nebo vnímáme jako všední, mohou být zdrojem hlubokého zážitku, poznání i estetiky.
Díky autentickým zvukům, živým instalacím a interaktivním prvkům výstava láká široké publikum a přináší nové otázky o hranicích lidského těla, přírody a umění. Odezva veřejnosti i odborníků ukazuje, že podobné projekty mají potenciál nejen bourat tabu, ale i rozšiřovat naše vnímání světa. Pokud hledáte výjimečný kulturní zážitek, který zapojí všechny vaše smysly a nabídne nový pohled na to, co se děje uvnitř nás i kolem nás, je návštěva Kunsthalle jasnou volbou.
